Atlas by se prohnul....

Tak jsem si dnes trochu ve viru okolnosti vzpomenul na Atlase, kteryzto jako myticka postava nesl nebesa. Jeden z duvodu proc se mne vybavil prave on byl, ze ho mam diky Martinovi a jeho CERNske skupine porad na ocich a jednak to bylo ve viru dnesnich udalosti. Prijel se zamnou podivat muj vedouci a tak i s tim mym druhym vedoucim sme vedli, resp. oni vedli, debaty a predstavy nad moji praci. Obcas jsem se taky pripojil, ale jelikoz nejsem moc kovany v teto problematice, jakoz ani ve francoustine, tak jsem jim vse nerozumnel. Postupne se, ale na me zacly nabalovat dalsi a dalsi idee a hlavne veci, ktere MUSIM udelat nez pro tento rok odjedu. Clanek sem, report tam, tohle by stalo za zvazeni, tohle je dobre udelat, tvrde pracovat.... Tak jsem si po dvoukolovem sezeni pripadal, jak ten Atlas, ne ten Svajcarsky, ale ten myticky. Odchazel jsem teda pekne nalozeny a mam trochu obavy, aby se mne nepodlomily kolena. Foto dnes neni...